Bydliště, sídlo, pobyt a jiné patálie u člověka – osoby fyzické…
Tvůrci smluv a jiných právních dokumentů se zpravidla soustředí na jejich obsahovou správnost, určitost, srozumitelnost apod. V některých otázkách jsou však jaksi zasaženi tzv. „šachovou slepotou“, ulpívají tedy na tradicích, zavedených vzorech a formulích. Konkrétně máme na mysli
právní identifikaci „zeměpisné polohy“ člověka, fyzické osoby.
Český právní řád používá různé pojmy typu
bydliště,
pobyt,
trvalý pobyt,
adresa, pomíjíme zahraniční právní řády, operující s pro nás těžko uchopitelným pojmem „
domicil“. Pokusíme se v našem aktuálním příspěvku oním pojmoslovím prokousat, zpravidla s použitím zákonných citací. Dle našeho názoru sice nevhodné užití pojmu nezpůsobí neplatnost smlouvy, a to ani relativní, může to však mít dopad na následné doručování písemností typu „výpověď smlouvy“ apod., též je zde i vazba na veřejné rejstříky například obchodní, či spolkový.
Bude vhodné ještě
odlišit pojmosloví užívané v právu soukromém a veřejném. Začněme pro běžného člověka bližším, tzv. soukromým, právem (pomíjíme, že přesná hranice mezi právem veřejným a soukromým neexistuje, resp. existuje i šedá, přechodová zóna). Současnými typickými representanty soukromého práva jsou (nový) občanský zákoník (NOZ) a zákon o obchodních korporacích (ZOK).
Z
NOZu, tedy zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zmiňujeme:
§ 80
Bydliště
(1) Člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné bydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydliště. Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydliště v jiném místě.
(2) Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije. Nelze-li takové místo zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s neúměrnými obtížemi, považuje se za bydliště člověka místo, kde má majetek, popřípadě místo, kde měl bydliště naposledy.
§ 429
Sídlo podnikatele
(1) Sídlo podnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště.
Poznámka autorů – klasický živnostník, fyzická osoba, se zpravidla v praxi do veřejného (obchodního) rejstříku nezapisuje, co je však důležité, živnostenský rejstřík patrně nesplňuje požadavky „veřejného rejstříku“…
(2) Uvádí-li podnikatel jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jeho skutečného sídla. Proti tomu, kdo se dovolá sídla podnikatele zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže podnikatel namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.
Ze
ZOKu, tedy zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích), zmiňujeme z mnoha:
§ 98
Společenská smlouva obsahuje také
a) firmu společnosti,
b) předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku, a
c) určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě právnické osoby názvu (dále jen „jméno“) a bydliště nebo sídla.
§ 580
1) Družstvo vede seznam členů.
(2) Do seznamu členů se zapisují
a) jméno a bydliště nebo sídlo, případně také jiná členem určená adresa pro doručování,
b) den a způsob vzniku a zániku členství v družstvu a
c) výše členského vkladu a rozsah splnění vkladové povinnosti k členskému vkladu.
Ještě je vhodné zmínit
zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který používá na několika místech pojem „bydliště“, avšak spíše ve vazbě na cestovní náhrady. Doručování je pak řešeno následovně:
§ 336
Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb
(1) Písemnost, kterou doručuje zaměstnavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední
adresu zaměstnance, která je mu známa. Písemnost může být doručena také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zaměstnance.
(2) Doručení písemnosti zaměstnavatele doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb musí být doloženo písemným záznamem o doručení.
(3) Nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti.
(4) Povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme. Jestliže si zaměstnanec uloženou písemnost (odstavec 3) nevyzvedne do 10 pracovních dnů, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty; tato nedoručená písemnost se odesílajícímu zaměstnavateli vrátí. Jestliže zaměstnanec doručení písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo. Zaměstnanec musí být doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti; o poučení musí být proveden písemný záznam.
Z klíčových pramenů práva veřejného nahlédněme do o.s.ř., zákona o veřejných rejstřících, trestního řádu a daňového řádu.
Ze zák. č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, zmiňujeme:
§ 79
(1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení,
bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.
Ze zák. č. 304/2013 Sb.,
o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, zmiňujeme z mnoha:
§ 25
(1) Do veřejného rejstříku se zapíše
a) jméno a sídlo nebo
adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zapsané osoby,
b) předmět činnosti nebo podnikání nebo vymezení účelu osoby, vyžaduje-li to jiný zákon,
c) právní forma právnické osoby,
d) den vzniku a zániku právnické osoby,
e) u fyzické osoby, bez ohledu na důvod zápisu, datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,
f) identifikační číslo osoby, které zapsané osobě přidělí rejstříkový soud; identifikační číslo osoby poskytne rejstříkovému soudu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci2),
g) název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo
adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,
h) má-li být zřízen kontrolní orgán, jeho název, neplyne-li ze zákona, počet členů kontrolního orgánu, jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, nebo sídlo osoby, která je členem kontrolního orgánu, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem kontrolního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,
i) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, jejich identifikace a údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc,
j) údaj o tom, že právnická osoba má zapsán status veřejné prospěšnosti a kdy jí byl přiznán, údaj o tom, že bylo zahájeno řízení o odnětí statusu, a údaj o tom, kdy byl tento status vymazán, a důvod jeho odnětí,
k) další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém zápisu právní zájem, a
l) den, k němuž byl zápis proveden.
Z
trestního řádu (zák. č. 141/1961 Sb.) uvádíme například:
§ 120
(1) Rozsudek po úvodních slovech "Jménem republiky" musí obsahovat
a) označení soudu, o jehož rozsudek jde, i jména a příjmení soudců, kteří se na rozhodnutí zúčastnili,
b) den a místo vyhlášení rozsudku,
c) výrok rozsudku s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito,
d) odůvodnění, pokud zákon nestanoví něco jiného, a
e) poučení o opravném prostředku.
(2) Obžalovaný musí být v rozsudku označen údajem svého jména a příjmení, dne a místa narození, svého zaměstnání a
bydliště, popřípadě jinými údaji potřebnými k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou. Jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru, uvede se i hodnost obžalovaného a útvar, jehož je příslušníkem.
(3) Výrok, jímž se obžalovaný uznává vinným, nebo jímž se obžaloby zprošťuje, musí přesně označovat trestný čin, jehož se výrok týká, a to nejen zákonným pojmenováním a uvedením příslušného zákonného ustanovení, nýbrž i uvedením, zda jde o zločin nebo přečin, a místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným, jakož i uvedením všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu.
(4) Schvaluje-li soud dohodu o vině a trestu, je součástí rozsudku také výrok o schválení dohody o vině a trestu.
Z
daňového řádu (zák. č. 280/2009 Sb.) zmiňujeme:
§ 44
Doručování fyzickým osobám
(1) Fyzické osobě se doručuje na
adresu jejího místa pobytu, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, nebo na adresu jejího bydliště v cizině.
(2) Pro doručování písemnosti, která souvisí s podnikatelskou činností fyzické osoby, se obdobně použije ustanovení o doručování právnickým osobám. Není-li fyzická osoba jako podnikatel zapsána ve veřejném rejstříku, doručuje se jí na adresu jejího místa pobytu.
(3) Pokud fyzická osoba požádá správce daně o doručování na jinou adresu v České republice, doručuje se písemnost na tuto adresu.
(4) Písemnost určená do vlastních rukou adresáta se doručuje přímo adresátovi. Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, na adrese pro doručování zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl.
Je nám zřejmé, že laskavý čtenář má jistě tělesnou teplotu zvýšenou nejméně na 40 stupňů Celsia. Sami používáme ve většině našich smluv jaksi zvykově pojem „bytem“. Provedli jsme nevědecký výzkum u různých poskytovatelů smluvních vzorů, v naprosté většině dosud používají pojem „bytem“, spíše méně často „bydliště“. Významná realitní kancelář používá překvapivě a konzervativně pojem „trvalý pobyt“.
Nedalo nám a ještě jsme sondovali u spřízněného
katastrálního úřadu a u spřízněné renomované
notářské kanceláře. Jejich názory jsou následující:
a) katastrální úřad
„Ve smlouvě pro Katastrální úřad je celkem jedno, zda-li je ve smlouvě
bytem, trvalý pobyt, trvalé bydliště apod., neboť
pro katastr je směrodatné to, co uvádí
doložka ověřeného podpisu.
Další je pak to, co přijde za ověření z centrálního rejstříku obyvatel z Prahy“.
b) notářská kancelář
„V našich notářských zápisech rozlišujeme v této souvislosti dva pojmy "bydliště" a "pobyt".
Pojem "bydliště" používáme pro označení místa (adresy), kde daná osoba skutečně bydlí (ne vždy se musí shodovat s adresou uvedenou v OP). Tam, kde není třeba rozlišovat pobyt a bydliště, uvedeme př. Pavel Novák, nar......, bydliště ......(a adresu dáme tu, kde prohlášení skutečně bydlí, byť má v OP adresu jinou).
Pojem "pobyt" používáme v případě, že v OP je uvedena adresa, na níž se dotyčný fakticky nezdržuje a je třeba odlišit pobyt a bydliště (zejména v obchodních věcech) - potom napíšeme př. Pavel Novák, nar......, bydliště na adrese ......, pobyt na adrese .....
Z hlediska ověření podpisu nám osoby většinou nehlásí, že bydlí na jiné adrese, než je uvedena v OP, proto zpravidla používáme adresu dle OP. Pokud by však prohlásili, že se na adrese dle OP nezdržují, můžeme i při ověření uvést adresu jinou dle prohlášení.“
Nepřekvapí, že se kloníme k názoru notářů, i když je též poněkud tajemný, zahalený. Postupně asi začneme používat u klasických soukromoprávních smluv (s občany – nepodnikateli) pojem „bydliště na adrese…“ a pokud se bude lišit od adresy uvedené v občanském průkazu, zejména u nesčetných bezdomovců a asociálů, budeme uvádět též „bydliště na adrese“““, pobyt na adrese …….“
Pěkně „od lesa“ na to jdou některé správní úřady. Vůbec se nezatěžují problematickým pojmoslovím a uvádějí pouze text typu „Jan Kos, Světí 1232, 503 12 Studenec“.
Je normální, že ani v roce 2022 není jasno v tak elementární otázce? Je to jakási vizitka české právní a politické reality.
Redakce
