První novela občanského zákoníku na obzoru

  
Vláda České republiky projednala návrh ministra spravedlnosti JUDr. Roberta Pelikána, který představuje první novelizaci nového občanského zákoníku, publikovaného v roce 2012 pod č. 89/2012 Sb., a účinného od 1. 1. 2014.
 
Nedávno jsme  zmínili, že se připravuje též první novela zákona o obchodních korporacích, jeho korpulentní sestřička, tedy občanský zákoník, nezůstává pozadu a též bude s dosti vysokou mírou jistoty novelizován. Lze kvitovat, že první novela občanského zákoníku je vydávána až cca dva roky po nabytí jeho účinnosti, i když – jak známo – silné novelizační tlaky vyvstaly již brzy po nabytí jeho účinnosti a v některých variantách mělo dokonce jít o grandiózní novelu. Předložená novela je dle našeho názoru přijatelným kompromisem. Vzhledem ke komplikovanosti českého právního řádu a provázanosti občanského zákoníku se stovkami dalších právních předpisů bude nutno současně novelizovat i další právní předpisy. Co je tedy ve stěžejních bodech předmětem první novelizace občanského zákoníku?
 

1. Opětovně se zavádí zákonné předkupní právo v případě převodu spoluvlastnického podílu  na nemovité věci, ledaže půjde o převod osobě blízké. Vracíme se tak před datum 1. 1. 2014 a lze smutně uzavřít, že vypuštění zákonného předkupního práva při převodu spoluvlastnického podílu v NOZ bylo značně nedomyšleným a předčasným počinem. Maně lze vzpomenout na pověstnou vaničku vylitou i s dítětem…
2. Úprava předpokladů pro zaměstnávání osob starších 15 let s cílem umožnit nezletilým zřízení pracovněprávního vztahu již po dovršení 15 let, avšak se dnem nástupu nejdříve po ukončení povinné školní docházky. Důvodem je i odstranění nejistoty na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců způsobené možností zákonných zástupců pracovněprávní vztah před dovršením 16 let zaměstnance ukončit.
3. Úprava podmínek pro rozhodování o omezení svéprávnosti fyzických osob. Prodloužení doby, na kterou lze svéprávnost nejdéle omezit, ze stávajících tří na pět let, aby bylo možné napříště lépe zohlednit odlišné potřeby osob, jejichž celková situace odůvodňující dané opatření je spíše nevratná, a nebyly tak vystaveny častému opakovanému přezkumu. Prodloužení doby, po jejímž uplynutí se osoby, které byly dříve omezeny nebo zbaveny způsobilosti k právním úkonům, stanou automaticky plně svéprávnými, aby byl v zájmu takto dříve omezených osob vytvořen dostatečný časový prostor pro přezkum jejich případu a zvážení možnosti uplatnit do budoucna méně omezující opatření. Jako pověstná sláma z bot zde ovšem čouhá stýskání české justice na její přetíženost.
4. Vyjasnění pochybností stran úpravy tzv. patologicko-anatomických pitev, které jsou způsobeny nesouladem mezi občanským zákoníkem a zákonem o zdravotních službách, aby již bylo napříště zřejmé, že i tyto pitvy lze za podmínek stanovených zákonem o zdravotních službách provádět i bez souhlasu zemřelého.
5. Zrušení požadavku na sepsání plné moci ve formě veřejné listiny ve všech případech, kdy zákon požaduje pro samotné právní jednání formu veřejné listiny, aby byl ulehčen právní styk a nevznikaly při něm osobám další náklady. Zde lze poznamenat, že po 1. 1. 2014 došlo k brutálnímu znejistění české podnikatelské veřejnosti, zejména u společností, které měly například sídlo akcionáře v zahraničních destinacích typu Kypr a musely by složitě pořizovat plné moci ve formě zahraniční veřejné listiny se všemi z toho vyplývajícími právními a finančními konotacemi. Tento problém v roce 2015 vyřešil rozumný, ale poněkud násilný judikát Nejvyššího soudu České republiky, který byl prakticky myšlenkovým předchůdcem nyní novelizovaného textu.
6. Odstranění pochybnosti o tom, že nabývá-li manžel za trvání manželství obchodní podíl v obchodní korporaci způsobem nezakládajícím jeho výlučné vlastnictví, stává se druhý manžel oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, která je součástí společného jmění, ale není tím založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu. Zde se potvrzuje i ustálená judikatura z dob již neúčinného obchodního zákoníku.
7. Odstranění pochybnosti o tom, že povinnost rodiče pečovat o jmění dítěte zaniká prohlášením konkurzu, nikoli zjištěním úpadku.
8. Usnadnění pořizování závěti osobám nevidomým a osobám se smyslovým postižením, které nemohou číst a psát v případě závěti pořízené formou veřejné listiny.
9. Zavedení evidence svěřenských fondů.
10. Zrušení požadavku úpravy názvu spolků a společenství vlastníků vzniklých před účinností nového občanského zákoníku. Zde opět zapláčí čestní a iniciativní daňoví poplatníci, kteří aktivně a s předstihem vyhověli příkazu občanského zákoníku.
11. Vypuštění pojmu „pobočné odborové organizace“ a „pobočné organizace zaměstnavatelů“ v občanském zákoníku a dalších zákonech, poněvadž jejich užití skýtá podklad pro možné narušení autonomie odborových organizací a organizací zaměstnavatelů ve vnitřních záležitostech a může odporovat závazkům České republiky z mezinárodních smluv. Z diskusí lze odhalit silný lobbing odborářských centrál, kterým vláda jak vidno ustoupila. Je pravdou, že zaměstnavatel vyjednávající například o obsahu nové kolektivní smlouvy s příslušnou odborovou organizací je v totální nejistotě, zda jedná skutečně s právnickou osobou, zdali má taková osoba kompetentní zástupce apod.
     
    Tolik tedy stručné aviso k první novele občanského zákoníku.
     
    Redakce