Registr smluv v ČR

  
Ve sbírce předpisů byl pod č. 340/2015 publikován zákon o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), který nabývá účinnosti – s výjimkou ust. §§ 6 a 7 viz níže – dnem 1. 7. 2016. Přijetí zákona předcházely intenzivní mediální přestřelky, zejména probíhal silný boj o rozsah právních následků v případě, že nebude smlouva řádně zveřejněna v registru smluv. Nakonec, jak se seznámíme níže, byla přijata ta patrně nejpřísnější varianta, která brutálně sankcionuje nezveřejnění soukromoprávní smlouvy v registru smluv. 
 
Předmětem úpravy výše citovaného zákona je úprava zvláštních podmínek účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv prostřednictvím registru smluv a registr smluv.

Prostřednictvím registru smluv se budou muset povinně uveřejňovat soukromoprávní smlouvy, jakož i smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou bude
a)     Česká republika,
b)     územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
c)     státní příspěvková organizace,
d)     státní fond,
e)     veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
f)      dobrovolný svazek obcí,
g)     g)regionální rada regionu soudržnosti,
h)     h)příspěvková organizace územního samosprávného celku,
i)      ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
j)      obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
k)     k)státní podnik nebo národní podnik,
l)      zdravotní pojišťovna,
m)   Český rozhlas nebo Česká televize, nebo
n)     právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.
 
Prostřednictvím registru smluv se nebudou uveřejňovat informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím a některé specifické smlouvy uvedené v zákoně, například smlouvy, které se budou týkat činnosti BIS, smlouvy, jestliže výše hodnoty jejich předmětu je 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší apod.
 
Současně se zřizuje registr smluv jako informační systém veřejné správy, který slouží k uveřejňování smluv podle tohoto zákona. Správcem registru smluv bude Ministerstvo vnitra České republiky, registr smluv bude přístupný způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup.
 
Povinná osoba nebo smluvní strana smlouvy bude zasílat smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

Zaslání smlouvy správci registru smluv se bude provádět na speciálním elektronickém formuláři do datové schránky zřízené správci registru smluv pro tento účel. Správce registru smluv uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy.

Smlouva, která nebude uveřejněna řádným způsobem nebo jejíž metadata nebudou obsahovat
a)     identifikaci smluvních stran,
b)     vymezení předmětu smlouvy,
c)     cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit,
d)     datum uzavření smlouvy,
se nebude považovat za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv.

Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabyde účinnosti nejdříve dnem uveřejnění.

Nebude-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku neboli – řečeno právnickou mluvou – s účinky ex tunc.

Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, musí být uzavřena písemně.

Pokud byla smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a po nabytí účinnosti tohoto zákona byla uzavřena dohoda, kterou se taková smlouva doplňuje, mění, nahrazuje nebo ruší, musí se uveřejnit prostřednictvím registru smluv spolu s touto dohodou i dotčená smlouva.

Analyzovaný zákon nabyde účinnosti dnem 1. července 2016, s výjimkou §§ 6 a 7, které nabývají účinnosti až dnem 1. července 2017. Pro jasnost – §§ 6 a 7 právě upravují „následky uveřejnění“ a sankci „zrušení smlouvy“. Posunutá účinnost u těchto dvou paragrafů je patrně vyvolána zásadními právními dopady, které nový zákon vyvolá a které si vyžadují „dobré zažití“ u adresátů právní normy.
 
Zákon celkem stručný, přesto vyvolává některé otázky typu
-        Vztahuje se i na případy, kdy účastníky soukromoprávní smlouvy budou obce A a B? Redakce se kloní k názoru, že ano.
-        Je opravdu jasná definice soukromoprávních smluv? Přece existují i tzv. smlouvy smíšené, které jsou na pomezí mezi právem soukromým a veřejným. I ústavní soud připouští, že dělicí čára mezi právem soukromým a veřejným bývá někdy neznatelná.
-        Bude vždy jednoduché podřadit příslušný smluvní subjekt do množiny subjektů uvedených v úvodu tohoto příspěvku? Máme na mysli např. různé regionální rady apod.
-        Pokud bude po 1. 7. 2017 uzavřena např. dohoda o ukončení účinnosti smlouvy a tato nebude zveřejněna spolu s primární smlouvou např. z roku 2010, zanikne přesto smluvní vztah nebo se opět uplatní fikce o zrušení takové dohody o ukončení účinnosti smlouvy od počátku atd.?
-        Vztahuje se zákon i na pracovní smlouvy, platová ujednání apod.? Dle našeho názoru díky nepřesnosti zákona jednoznačně ano!?
 
Populisté a právní puristé jistě přijetí zákona uvítali, obecná právní veřejnost a veřejnost podnikatelská je však zatížena dalším nejasným a možná nadbytečným právním předpisem.
 
Redakce