Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku
Smlouva o dílo je jistě další ze smluv v právním styku velice frekventovaných. V době zpracování tohoto komentáře je ještě upravena ve dvou základních soukromoprávních kodexech, a to v občanském zákoníku a v obchodním zákoníku. V praxi to způsobuje četné komplikace, neboť zpracovatel smlouvy si musí nejprve ujasnit statut účastníků kupní smlouvy a teprve po této – někdy celkem komplikované – analýze přistoupit k sepisu vlastní smlouvy.
Od roku 2014 je vše jednodušší, smlouva o dílo je upravena
toliko v občanském zákoníku, a to komplexně, i pro podnikatele. Podstata smlouvy o dílo bude jistě nezměněna, tak je tomu vlastně stovky, ba tisíce, let, bude použitelná i většina stávající judikatury.
Pojďme si nyní přiblížit právní úpravu smlouvy o dílo v novém občanském zákoníku. Nalézáme ji v části čtvrté, nazvané „relativní majetková práva“, v ust. §§ 2586 a následujících.
Účastníci smlouvy o dílo
jsou značeni tradičně jako
objednatel a
zhotovitel. Podstatou smlouvy o dílo je závazek zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo, čemuž koresponduje povinnost objednatele dílo převzít a zaplatit cenu sjednanou buď výslovně nebo alespoň odhadem či odkazem na způsob jejího určení. Lze uzavřít i smlouvu neobsahující cenové ujednání, taková vůle musí být ovšem ze smlouvy seznatelná, pak vzniká zhotoviteli právo na cenu tzv. obvyklou.
Jde o kupní smlouvu nebo smlouvu o dílo?
V praxi působí často obtíž
rozlišit kupní smlouvu a smlouvu o dílo. O smlouvu o dílo se bude jednat tehdy, pokud dodáme výrobci budoucí věci podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí. Stejně tak půjde o smlouvu o dílo tehdy, pokud převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti, například montáži. Dílem je vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby či její části. Závazek provést dílo smrtí zhotovitele zaniká spíše výjimečně, pokud spočívalo na zvláštních osobních dispozicích zhotovitele. V ostatních případech přejde povinnost na právního nástupce. Smrt objednatele též sama o sobě závazek neruší, ledaže se smrtí splnění závazku stane nemožným nebo zbytečným (příkladem budiž ušití nového luxusního obleku pro renomovaného advokáta, který však ještě před první zkouškou u krejčího zemřel). Zhotovitel i nadále může použít podzhotovitele, pokud to nevylučuje smlouva nebo povaha díla. Objednatel je povinen poskytovat nutnou součinnost, má právo kontrolovat provádění díla.
Vybrané novinky ve smlouvě o dílo
Pomineme-li potřebu odborné retextace vzorových smluv, novinkou je tzv.
svépomocný prodej, jehož podstata spočívá v následujícím: Pokud je předmětem díla věc, může ji zhotovitel na účet objednatele vhodným způsobem prodat, pokud ji objednatel nepřevezme bez zbytečného odkladu poté, co mělo být dílo dokončeno. O tomto musí být objednatel vyrozuměn a musí mu být poskytnuta náhradní lhůta k převzetí věci, nikoliv však kratší než jeden měsíc.
I dílo může mít
vady, a to tehdy, neodpovídá-li smlouvě. Podpůrně se použije právní úprava kupní smlouvy. Nebyla-li sjednána záruka, nutno reklamovat vady díla, existentní ke dni předání, bez zbytečného odkladu po zjištění vady, nejpozději však do dvou let od předání díla, jinak může zhotovitel uplatnit námitku promlčení.
Novinkou je též
právní úprava díla s nehmotným výsledkem. Specifikum je v tom, že dílo spočívá v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci. Za předání se považuje umožnění objednateli užití díla s nehmotným výsledkem.
Výsledek činnosti, který je předmětem práva průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, může zhotovitel poskytnout i jiným osobám než objednateli, bylo-li tak ujednáno. Neobsahuje-li smlouva výslovný zákaz tohoto poskytnutí, je k němu zhotovitel oprávněn, není-li to vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele.
Redakce, právník