Sjednocení smluvního práva vs. smluvní vztahy
Základní koncepční změnou v návrhu nového občanského zákoníku oproti stávajícímu právnímu stavu je sjednocení úpravy jednotlivých smluvních typů do jednoho právního předpisu, občanského zákoníku. V případě jeho přijetí tak dojde k odstranění dosavadní věcně nezdůvodnitelné dvojkolejnosti závazkového práva obchodního a neobchodního, která je dnes v mnohém směru zbytečně duplicitní. Tato duplicita se týká nejenom úpravy jednotlivých smluvních typů (např. kupní smlouva, smlouva o dílo a další), ale také ustanovení obecného závazkového práva (příkladem může být zdvojená úprava prodlení, odpovědnosti, promlčení atd.)
Do soustavy jednotlivých smluvních typů byly zařazeny i ty, které v současném právním řádu stojí mimo občanský i obchodní zákoník. Jedná se tak o pojistnou smlouvu upravenou zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, nebo o pracovní poměr, upravený dnes zákoníkem práce. Z hlediska systematiky jsou nově závazky z právních jednání správně zařazeny před ustanovení o závazcích z deliktů.
Důraz na autonomii vůle smluvních stran
V celkovém pojetí úpravy jednotlivých závazků z právních jednání se výrazně promítá ústřední zásada nového občanského zákoníku, kterou je zásada autonomie vůle. Nová právní úprava se tak snaží odstranit v některých případech zbytečně zatěžující formální požadavky kladené v současné právní úpravě na projevy svobodné vůle stran při uzavírání smluv, jako je např. písemná forma.
Ochrana slabší smluvní strany
V návrhu je pamatováno i na ochranu slabší smluvní strany. To se projevuje i například v ustanoveních o adhezních smlouvách nebo v zařazení spotřebitelských smluv, což bylo učiněno na základě výsledků připomínkového řízení.
zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR