Změna výkladu zákona v otázce právního postavení vykonavatele soudního exekutora jako úřední osoby ve smyslu § 127 odst. 1 trestního zákoníku
Zaznamenali jsme zajímavé sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu České republiky datované dnem 11. 11. 2015 ve věci posouzení právního postavení vykonavatele soudního exekutora jako úřední osoby ve smyslu § 127 odst. 1 trestního zákoníku.
Nosná myšlenka sjednocujícího stanoviska je následující:
Vykonavatele soudního exekutora, provádí-li z písemného pověření soudního exekutora úkony, které je ve výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu oprávněn provést soudní vykonavatel, lze za splnění dalších zákonných podmínek pokládat za úřední osobu ve smyslu § 127 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku.
Dané stanovisko je určeno též k publikaci v tzv. zelené sbírce, tedy Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu.
V otázce, které osoby lze subsumovat pod zákonnou definici úřední osoby, vždy panovaly určité nejasnosti a vždy byly tlaky veřejnosti na rozšiřující výklad. Zařazení pod zákonnou definici úřední osoby vytrvale vyžadovali a vyžadují například kontroloři dopravních podniků, učitelé, záchranáři apod. Soudy zastávají tradičně spíše restriktivní výklad, nyní však došlo po mnoha letech po zavedení institutu „soukromých“ soudních exekutorů k dosti zásadnímu posunu, který je shrnut v nosné myšlence uvedené výše tučným písmem.
Daný posun bude mít v praxi významný dopad, neboť vykonavatelé soudního exekutora budou pod vyšší zákonnou ochranou, což má vazbu např. na ust. §§ 323 až 326 trestního zákoníku. Druhou stranou mince je ovšem ten dopad, že současně budou konat pod Damoklovým mečem zvýšené trestní odpovědnosti, neboť se mohou nepochybně v souvislosti s výkonem své pravomoci dopustit některých trestných činů, které jiné osoby spáchat nemohou, a to z prostého důvodu, že nespadají do výčtu úředních osob, viz např. ust. § 329 a 330 trestního zákoníku.
Vykonavatel soudního exekutora není, jak je patrně známo, uveden výslovně (označením „vykonavatel soudního exekutora“) ve výčtu osob, které jsou podle § 127 odst. 1 trestního zákoníku
1) považovány za úřední osoby. Tam je uveden pouze soudní exekutor, a to při výkonu exekuční činnosti a při činnostech vykonávaných z pověření soudu nebo státního zástupce.
Praktická činnost vykonavatele soudního exekutora se ovšem v praxi nepochybně činnosti samotného soudního exekutora silně blíží. Proto trestní kolegium Nejvyššího soudu České republiky – dle našeho názoru správně – konstatovalo, že není rozumné a ani udržitelné hledat formální rozdíly a klást překážky rovnocennému vnímání postavení soudního vykonavatele a vykonavatele soudního exekutora, chce-li soudní praxe i nadále zastávat právní názor, že soudní vykonavatel jako odpovědný úředník jiného orgánu veřejné moci (soudu) je úřední osobou ve smyslu § 127 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku.
Redakce